„Další semestr v Praze? Ani nápad.“ říkal jsem si na podzim loňského roku. Chci jet na delší dobu pryč a proč nevyužít možnost studovat v zahraničí, když na to dostanu ještě peníze? Znělo to krásně do té doby, než jsem zjistil, jak probíhá výběrové řízení. No, komedie.

Buď ambiciózní blb

Ve stručnosti jde o to ukázat, že je člověk ambiciózní blb. Aspoň takhle to vnímáme s kamarády, objektivně asi na současném výběrovém řízení něco je. Konají se dvě kola. Ale první body člověk dostane už s přihláškou – hodnotí se studijní průměr, počet odstudovaných předmětů v cizím jazyce, jazykový certifikát a účast v Buddy programu (program pomáhání zahraničím studentům po příjezdu).

Když jsem potkal kamaráda Karla s jeho studentkou a začali jsme se bavit o možnostech výměnných pobytů, vyplynulo mi z debaty asi toto: „Když nemám Buddyho, jediný předmět vyučovaný v angličtině a na certifikáty kašlu, prakticky nemám šanci.“ Ale možná právě proto jsem se rozhodl to zkusit. (Buddyho bych si býval zapsal rád, ne pro body, ale kvůli těm cizincům. Je ale potřeba tu pro ně být tak týden před začátky semestrů a to jsem se vždycky poflakoval v jiných koutech světa.)

Nakonec se ukázalo, že certifikát se dá nahradit úspěšně složenou zkouškou ze školy a tak jsem na něm žádné body netratil. Průměr jsem měl také solidní a ten mi ve výsledku hodně pomohl.

Na přihlášku jsem si vybral 4 univerzity, kde se dá studovat IT a kde je pěkná příroda na cestování (to bylo mé hlavní kritérium). Zapsal jsem Nový Zéland, Kanadu, Irsko a Izrael.

Nemáš co ztratit!

První kolo bylo v půlce února, tedy v době, kdy jsem chtěl jet na měsíc do Thajska a Laosu. Nakonec i jiné okolnosti přály spíše Maroku a abych tento test stihl, rozhodl jsem se zkrátit cestu o týden. Píše se totiž jen v jeden jediný termín a kdo se nedostaví, je vyřazen.

Předmětem testu je zhodnotit všeobecný přehled studentů se zaměřením na aktuální dění ve světě. Pro člověka, jako jsem já, který zprávy bojkotuje a odmítá konzumovat to, čím nás média krmí, opět trochu oříšek. A tak jsem si zjistil, jaké typy otázek se objevovaly v minulých letech a vypracoval jsem si jakousi přípravu. To jsem dělal v Berlíně dva dny před odletem do Maroka, kde jsem si to na Kindlu chtěl procházet.

Štěstí stálo kus ode mě a Kindle se mi hned druhý den rozbil. Tak jsem si to z iPhonu pročítal v autobuse z Berlína do Prahy den před samotným testem. Naštěstí mám dobrou vizuální a krátkodobou paměť, tak mi to nedalo tolik práce.

Bylo to zvláštní. Jít na test, kde je vlastně celkem jedno, jestli to dám nebo ne. Nemám co ztratit. Začal jsem si to užívat a byl jsem naprosto uvolněný. To, že tam bylo hodně otázek zaměřených ekonomickým směrem, kterým jsem nerozuměl, mě nechávalo klidným. Nebudu napínat, získal jsem 18/30 bodů. Já byl spokojen.

Integrita nebo očekávání jiných?

Přišlo mi pozvání do druhého kola, tedy k motivačnímu pohovoru a opět mi to kolidovalo s cestováním. Musel jsem požádat o přesunutí pohovoru hned na první den, protože druhý jsem už letěl do Istanbulu. Opět jsem si našel a dovymyslel několik otázek, na které by se mohli ptát a popřemýšlel jsem nad odpověďmi (opět naleznete v přípravě).

Ne nad tím, co bych jim nejradši řekl, ale spíš co by oni chtěli slyšet. Už jsem se naučil, že někdy je to prostě potřeba a teď už bylo v sázce docela dost. Neřekl jsem jim, že chci jet na Erasmus proto, abych se na půlroku mohl ulejt ze školy a mohl tam pořádně cestovat a potkat spoustu fajn lidí. Ale muselo zaznít i to, že chci prohloubit odborné znalosti, vyzkoušet, jak funguje vzdělávací systém jinde, blablabla.

Kravaťák nebo punk?

Dilema jsem měl s oblečením. Oni filištínsky napsali, ať se oblečeme podle toho, jakou důležitost tomu pohovoru přiřazujeme. Ne, že by mně na něm nezáleželo, ale nesnáším hraní si na někoho, kdo nejsem a fakt nejsem typ člověka, co by se vyžíval v límečcích a naleštěných botech. Jsem spíš ten punk. Tak jsem se vykašlal na oblek, ale vzal si aspoň ty tmavé boty a svetr.

Jo, jak jsem čekal – byl jsem jediný, kdo nebyl jako na pohřbu. Mnohem důležitější pro mě ale bylo, že jsem byl víc sám sebou a cítil jsem se naprosto v pohodě. Pohovor byl v angličtině a snažil jsem se co nejvíc mluvit sám, abych jim nedal prostor na kladení všetečných otázek. Měl jsem z pohovoru dobrý pocit a odrazilo se to i na bodech – 29,5/30. Byl ten půlbod za oblek? 🙂

Tím jsem skončil se sbíráním bodů na čísle 114,1. To nebylo málo, ale ani nikterak moc (jeden známý měl asi 150). Na moje vybrané školy to nestačilo a skončil jsem o pár bodů pod pomyslnou čarou.

Erasmus tabulka

Systém pokořen

Přijde na mě řada jako na náhradníka? Byl jsem si takřka jistý, že ano. Trvalo to další týden a přišla mi nabídka pro první várku náhradníků. Jenže mezi asi 25 školami nebyla jediná, kde by se dalo studovat IT a na mnohých vyžadovali jazykový certifikát (nejčastěji TOEFL). Nevzdal jsem to a nakonec zjistil, že některé univerzity umožňují studovat na jiných než ekonomických fakultách a možná IT není ztraceno.

Do seznamu preferovaných škol jsem tak dal na první místo Finsko s poznámkou, že bych bral pokud bych mohl studovat předměty z jiné fakulty; dále jsem tam měl Dánsko, Island, Skotsko a Estonsko. U těch všech dalších bych si musel za 250 USD udělat certifikát TOEFL a mít skóre poměrně vysoko (100/120 bodů a víc).

Jeden páteční večer jsem seděl v hospůdce a čekal na Dennise, mého tandemového partnera na němčinu. Čekání jsem si zkrátil zchecknutím e-mailů a hele, mám své vysněné Finsko! Byl jsem přijat na University of Tampere a zalil mě pocit štěstí.

Největší radost jsem měl z toho, že si vyzkouším žít půlroku v jiné zemi (nemám úplně v plánu zůstat natrvalo v ČR) a že jsem pokořil systém, který byl nastavený tak trochu proti mně a mému přesvědčení.

To se psal přelom března a dubna. Nevěděl jsem, co všechno mě ještě čeká. Ale o tom zase příště.

1 Comment
  1. Karel

    Jsem rád, že ses mým pesimismem nenechal odradit, zkusil to, a že Ti to vyšlo! Piš dál, piš víc!

Leave Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

clear formSubmit

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.